Alopecie (lokální výpadek vlasů)

Alopecie a alopecia areata – vypadaná kolečka vlasů, lysiny

Alopecie (plešatost) představuje neinfekční onemocnění, které má za následek vypadávání vlasů. Příčiny mohou být různé: od dědičnosti, stresu, až po nesprávné stravování. Ztrátou vlasů trpí z velké části muži, ale nevyhýbá se ani ženám. Projevuje se postupným řídnutím vlasového porostu, až jeho rozsáhlou – lokální nebo celkovou ztrátou.

Můžeme však ztratit 20–60 vlasů denně a považovat to za normální stav – v důsledku stárnutí kůže a změn jejích vlastností přirozeně dochází k vypadávání či řídnutí odumřelých vlasů. Délka života lidského vlasu se pohybuje od 2 do 5 let a u každého člověka je počet vlasů různý – od 180 do 330 na jeden centimetr čtvereční vlasaté plochy. U některých lidí však řídnutí kštice probíhá razantněji a ztráta vlasového porostu přichází dříve. Náhlé vypadávání vlasů znamená závažnější potíže a takový stav patří do rukou odborníků. V závislosti na příčině může nastat přechodná ztráta vlasů, např. při nemoci, při výrazných změnách jídelníčku, při nasazení nebo vysazení léků včetně hormonální antikoncepce, stres. Obvykle vlasy začnou padat 2 až 6 měsíců po klíčové situaci. Někdy se tělo se situací vyrovná samo a růst vlasů se vrací do normálu, v opačném případě je třeba navštívit odborníka.

Rozptýlené vypadávání vlasů, které se může vyskytovat po celé hlavě nebo jen lokálně, se samo nezastaví. Přetrvává, dokud není nalezena a vyřešena příčina. Při netečnosti k tomuto problému může dojít až k úplné ztrátě vlasů. Ztráta lokální však může být geneticky podmíněna, a to jak u mužské, tak i ženské plešatosti.

Příčiny alopecie

Androgenní alopecie – dědičné, genetické řídnutí vlasů nebo plešatění
Seboroická alopecie – mazotoková
Hormonální poruchy nebo hormonální nevyváženost
Anémie – chudokrevnost (lze zjistit pomocí vyšetření z kapky krve)
Nedostatek minerálních látek
Špatná strava, včetně těžkých poruch příjmů potravy (bulimie, anorexie)
Choroby ledvin, jater, diabetes (cukrovka), endokrinní poruchy
Užívání léků
Chemoterapie
Dlouhodobější přetížení organismu (workoholismus)
Dlouhodobé fyzické přetížení (nedostatečné doplňování mikroživin)
Stres

Alopecie u mužů

Začíná se rozvíjet po pubertě, prvním příznakem je ústup čelní vlasové hranice, kdy výpadek vlasů není kontinuální. Zhoršuje se sezóně (podzim, jaro) a negativně působí stresové situace či akutní infekce a fyzické vypětí.

U mírnějších forem nastává prořídnutí a ústup čelní vlasové hranice, na bocích a v týle je hustota kštice zachována. Rozvinutá lysina je ostře ohraničena, kůže lysiny je lesklá a může být i mastná – funkce mazových žláz je zde zachována. Pokud se přidruží seboroická dermatitida, její projevy jsou znatelnější.

Na androgenetickou alopecii u mužů má velký vliv genetika. V některých rodinách se projevy objevují velmi brzy, i před 20. rokem věku. V těchto případech je postup rychlý. Pokud se AGA objeví později, je průběh mírný, k plnému rozvoji lysiny nedochází. Průběh AGA mohou zhoršovat přidružená onemocnění ovlasené kůže (seboroická dermatitida, lupy) a difuzní alopecie z jiných příčin.

Druhy alopecie

Alopecie areata

Jedná se o autonomní kožní onemocnění, jehož pravý důvod zatím není znám. Spouštěcím faktorem může být nějaký vnější nebo vnitřní podnět, který změní buňky vlasových folikulů. Ty imunitní systém následně identifikuje jako cizí, začne proti nim vytvářet protilátky a ničí je. Buňky imunitního systému – bílé krvinky – napadají rychle rostoucí buňky ve vlasových folikulech, kde se vytvářejí vlasy. V první fázi vlasy přestanou růst, a následně vypadnou z cibulek. Lidé s tímto druhem onemocnění mohou trpět i některou další nemocí – poruchou štítné žlázy, atopickým ekzémem, alergickou rýmou či astmatem. Uvádí se, že onemocněním je postiženo 1 % populace bez rozdílu pohlaví, nejčastěji však děti. V současné době postihuje až 4 miliony Evropanů.

Alopecie areata je charakteristická nezánětlivými, nejizvícími ložisky (kulatými lysinkami). Nejčastěji se objevuje mezi 20. a 40. rokem věku. Pokud se začne projevovat již v dětství, jedná se o tzv. atopický typ a většinou vede až k totální alopecii. Na vzniku alopecie se rovněž podílí genetická predispozice, autoimunitní mechanismus, emoční stav, hypertenze (vysoký krevní tlak), psoriáza (lupénka), vitiligo (ztráta pigmentu). Většina klientů nemá z hlediska alopecie areaty pozitivní rodinnou anamnézu ve smyslu atopie, endokrinologických a autoimunitních onemocnění.

Postižení tímto onemocněním nemusí mít žádné obtíže, někdy se však v této souvislosti popisuje pálení, svědění nebo bolesti v místě ložisek, a to především při česání vlasů. Alopecie se může projevit nejen ve kštici, ale i na jiných ochlupených místech (např. ve vousech).

Alopecie areata – totalis

Jde o totální ztrátu vlasů se zachováním ostatního ochlupení. Většinou však dochází i ke ztrátě obočí a řas. Příčiny této poruchy mohou být psychosomatické, infekční: virové nebo bakteriální, mohou nastat v souvislosti s lupénkou, anemií či úrazy.

Alopecie areata – ophiasis (ofiáza)

Projevuje se úbytkem vlasů v týle a postupuje nad uši. Jde o typ, u kterého je největší pravděpodobnost vzniku totální alopecie. Je velice rezistentní k terapii. Pokud se u totální alopecie obnoví růst vlasů, zůstává oblast ofiázy často holá.

Alopecie areata – univerzální

Jde o ztrátu veškerých kožních derivátů – vlasů, obočí, řas i ostatního tělesného ochlupení.

Jizvící alopecie

Jedná se o konečný stav různých patologických procesů poškozujících vlasový folikul (tkáň, která obaluje vlas a ze které vyrůstá). Hlavním projevem je zánik folikulů a přítomnost jizev, což ji odlišuje od nejizvící alopecie areaty. Kůže je na místech bílo-žlutá, lesklá, atroficky ztenčená (chřadnoucí), podobající se cigaretovému papíru.

Telogenní efluvium

Jde o stav, kdy dochází k předčasnému ukončení anagenní fáze růstu vlasu, přesunutí do klidové fáze, a následnému vypadnutí vlasu. Častěji se projevuje u žen a vyvolávajícím faktorem může být gravidita, porod, horečnatá infekční choroba, stresová situace, operace. Nadměrná ztráta vlasů je po krátké době (i několik dnů) následována vznikem difuzní alopecie. Mezi spouštěcím faktorem a projevy vypadávání vlasů uplyne zpravidla doba 2 až 4 měsíce.

Trichotillomanie

Porucha, která se projevuje opakovaným, neodolatelným nutkáním vytáhnout vlasy z pokožky hlavy, obočí a dalších oblastí těla. Často tak vznikají ve kštici holá místa a obtíže spojené s touto problematikou jsou např. rázu sociálního (sociální interakce s okolím v soukromém i pracovním životě). Častěji se projevuje u dětí a žen.

Traumatická alopecie

Způsobuje ji neúměrně silný a opakovaný tah a tlak na vlasy (např. dlouhodobé nošení těžkých ozdob, drdoly, apod.). Tlak a tah vede ke změnám v části folikulu, kde dochází ke tvorbě vlasů, a důsledkem může být až úplné zastavení růstu vlasů, nebo tvorba velusového tenkého krátkého vlasu.